Den s herečkou, pro niž žádali smrt oběšením

30. března 2017 - zdroj tisková zpráva - CS film

Den s herečkou, pro niž žádali smrt oběšením

Den s Jiřinou Štěpničkovou neděle 2.dubna 2017. 3. dubna uplyne 105 let od narození.

3. dubna uplyne 105 let od narození další prvorepublikové filmové hvězdy - Jiřiny Štěpničkové. Jako správný „dubnový beran“ byla velmi cílevědomá a tvrdohlavá. Jejím snem bylo herectví, a když se jí do cesty postavilo přání otce, aby vystudovala obchodní akademii, tajně udělala zkoušky na konzervatoř a celý první rok (s podporou maminky) předstírala studium účetnictví. V šestnácti letech začala hostovat v Osvobozeném divadle, pak na vlastní žádost dostala šanci v Národním divadle, odtud byl jen krůček ke stříbrnému plátnu.

Ve třicátých letech i během druhé světové války patřila Jiřina Štěpničková k nejvýraznějším ženským hereckým osobnostem. Ve filmu byly její doménou výsostně dramatické postavy vesnických žen s nelehkým životním údělem, ale vychutnat si dovedla také role milovnic a komických naivek. Od svých konkurentek z barrandovského kopce se lišila v mnohém. Ač byla Štěpničková méně fotogenická a líbivá než třeba Lída Baarová, Adina Mandlová nebo Hana Vítová, v hereckém projevu byla mnohem jistější a civilnější. Její krása nebyla prvoplánová, pocházela jakoby zevnitř, ale dokonale reprezentovala slovanství v tom nejlepším slova smyslu, byla dokonalou představitelkou nezkažených venkovských dívek a žen. Zpočátku byla představitelkou lyrických a temperamentních dívek, z nichž se vyvinuly cílevědomé mladé ženy, těžce zkoušené osudem. Aniž by to bylo záměrem, jakoby to předurčilo její osud vlastní. Měla pověst cílevědomé divadelní a filmové umělkyně bez milostných avantýr a skandálů, hrála vesměs ve filmech s vlasteneckými tendencemi a svérázně se vyhýbala i účinkování v německém filmu. Aby neupadla do podezření, dokonce si prý nechala operovat zdravou nohu, jen aby nemusela přijmout roli v německém filmu.

Po válce pro bezúhonnou Štěpničkovou, která se úspěšně vyhnula paktování s německými pohlaváry, nastaly těžké časy. Jako někdejší buržoazní hvězda neměla na růžích ustláno ani ve filmu ani v divadle. Situaci se rozhodla v jednapadesátém roce vyřešit útěkem do ciziny. Osudným se Jiřině Štěpničkové stal dopis, v němž jí režisér František Čáp vyzýval, aby za ním utekla do západního Německa. Herečka se v říjnu 1951 se čtyřletým synkem Jiřím vydala ilegálně překročit hranice. Netušila, že jde o zinscenovanou past tajné policie - dopis byl falešný a převaděč nastrčený agent. Akce StB (naplánovaná sovětskými poradci, kterých byly v Praze houfy) s krycím názvem Generální prevence spočívala v ďábelsky jednoduchém projektu. Z každého oboru společenského života byl vybrán jednotlivec nebo skupinka lidí nepohodlných utužujícímu se režimu, který byl vzápětí zdiskreditován, předhozen lidu (jehož vládou se komunisti zaštiťovali) a v náležitě okázalém procesu odsouzen. V tom lepším případě k mnohaletému žaláři, v tom horším k smrti. Ze sféry politiky byli exemplárně potrestáni Milada Horáková a Rudolf Slánský, z občanských organizací byly vybrány dvě početné skupiny skautů, za věřící byl učiněn průřez katolickou a dalšími církvemi a Jiřina Štěpničková v tomto smutném, krví nasáklém seznamu, reprezentovala kulturu. Ve vykonstruovaném procesu se ji snažili odsoudit za špionáž a v prosinci 1952 pro ni prokurátorka žádala trest nejvyšší. Štěpničková byla nakonec odsouzena za vlastizradu k 15 letům vězení, nakonec si Jiřina Štěpničková odseděla celých deset let. Syn Jiří byl umístěn do dětského domova, deset let jej vídala pouze jednou za čtvrt roku v prostorách věznice. K prominutí zbytku trestu jistě přispěly petice mnohých kolegů žádajících omilostnění, stejně jako blížící se politické změny, díky kterým byla nakonec herečka v roce 1968 rehabilitována. Čerstvě osmačtyřicetiletá herečka svá nejplodnější léta ztratila za mřížemi. Brzy se vrátila na prkna i před kameru, ale dávná sláva už se nikdy neopakovala. Přesto Štěpničková dokázala zaujmout rolemi stárnoucích žen ve filmech Transport z ráje, Lidé z maringotek, Kladivo na čarodějnice či Skřivánci na niti. Do hereckého nebe odešla po boji s krutou nemocí v roce 1985.

Jako připomínku velkého herectví nezapomenutelné herečky vám CS film přináší tyto snímky:

12:00 Hrdinný kapitán Korkorán (1934) režie Miroslav Cikán

Adam Korkorán je kapitán parníku plujícího po hladině řeky Vltavy a neustále sní svůj sen o velení zaoceánské lodi. Samozřejmě dojde na záměnu postav a z říčního kapitána se stane kapitán korvetní, užívající si postavení význačného hosta v přepychových lázních. To je jen začátek kaskády komických situací, které obrátí život ostatních hostů naruby. Hrají:Vlasta Burian, Jiřina Štěpničková, Milada Smolíková, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan.

Hrdinný kapitán Korkorán

14:00 Babička (1940) režie František Čáp

Původně měl v roce 1940 natočit přepis Babičky divadelní režisér Jiří Frejka se slavnou tragédkou ND Leopoldou Dostalovou v hlavní roli. Ale vedení Lucernafilmu přihlédlo k hlasům fašistického tisku, který Frejku hrubě osočil, a svěřilo tento film méně problematickému Františkovi Čápovi. Ten přistoupil k předloze velmi pietně a natočil její filmovou ilustraci, inspirovanou obrazy Adolfa Kašpara s nejoblíbenějšího knižního vydání. Titulní roli v ní vytvořila tehdy málo známá divadelní herečka na odpočinku Terezie Brzková, Jiřina Štěpničková si vystřihla roli Viktorky. Film měl v kinech obrovský ohlas, jeho vlastenecké vyznění významně povzbuzovalo národní cítění v nejtěžším období našich dějin.

Babička

16:00 Lidé z maringotek (1966) režie Martin Frič

Český širokoúhlý film o těžkém životě ukrytém pod falešným cirkusovým pozlátkem vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné povídkové sbírky Eduarda Basse, doplněné o některé motivy jeho slavného románu Cirkus Humberto, které do podoby uceleného příběhu mistrně spojil scénárista Antonín Máša. Hrají: Jozef Króner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická, Jiřina Štěpničková aj.

17:30 Filmové noviny magazín - Jiřina Štěpničková

18:00 Sobota (1944) režie Václav Wasserman

Společenská komedie o bohatém muži v nejlepších letech, pro kterého je manželská nevěra jen příjemným a pravidelným sportem. Hrají: Oldřich Nový, Adina Mandlová, František Hanus, Hana Vítová, Ladislav Boháč, Jiřina Štěpničková, Růžena Šlemrová aj.

Sobota

20:00 Kladivo na čarodějnice (1969) režie Otakar Vávra

Film nás zavádí o více jak 300 let nazpět proti proudu času - na konci 17. století (mezi r. 1678 - r. 1695) bylo na Moravě ve městě Šumperk a v okolí Velkých Losin brutálně umučeno a popraveno 105 nevinných lidí, kvůli tomu že byli nařčeni z čarodějnictví, což se v té době rovnalo rozsudku smrti, který římskokatolická církev bez milosti udělovala komukoliv, na koho se nesmyslně poukázalo z jakéhokoliv důvodu… Hrají: Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková aj.

Kladivo na čarodějnice

22:00 Zločin v dívčí škole (1965) režie Ivo Novák, Ladislav Rychman, Jiří Menzel

Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek Josefa Škvoreckého Smrt na jehle, Jak se koupe žena a Zločin v dívčí škole. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Hrají: Lubomír Lipský st., Petr Kostka, Jan Faltýnek, Jan Přeučil, Karla Chadimová, Jiřina Štěpničková aj.

Zločin v dívčí škole

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | diskuzní fórum